Jdeme životem spolu s vámi

Duchovní zastavení  zaměstnanců charit

Duchovní zastavení  zaměstnanců charit

Vedení Diecézní charity Č. Budějovice umožnilo zaměstnancům charit v diecézi předvelikonoční duchovní zastavení na poutním místě Lomec (20. 3.)

Impulzy k zamyšlení nabídli P. Josef Prokeš (Vodňany) a prezident Diecézní charity P. Stanislav Brožka (Veselí n. L.).

První z nich kromě obecně lidských pravidel duševní hygieny připomněl biblický příběh klanění mudrců u jeslí. Ti nepřišli mladé rodině ani uklidit, ani poradit. Maria se neomlouvala, že zrovna nemá vše načančané a Josef nikde nepobíhal, aby něco rychle zařídil. Šlo o centrum všeho dění – o Ježíše. Pokud v centru Betléma nebude Ježíš (ač v chlívku reálného světa), celé to ztrácí smysl. My předkládáme to, co máme, jsou to dary, které nás paradoxně často i tíží (zlato zrovna lehké není) a obohaceni ze setkání s Ježíšem odcházíme „jinou cestou“.

Z příběhu o milosrdném Samaritánovi připomenul druhý z duchovních, že Samaritán byl svým způsobem cizinec a „jinověrec“ (jak aktuální po tolika letech). Někteří "viděli a obešli ho". On viděl a v rámci možností pomohl... a šel dál. I my máme nejen vidět, ale i účinně pomoci. Ovšem také ne se upnout na ty, kterým pomáháme. „Pouze“ vykonat, co je třeba a v oboustranné svobodě „jít dál“.

Snad není příliš pozměněn smysl vyřčeného. Každopádně velký dík organizátorům i těm, kteří nás oslovovali nejen slovem, ale i ohněm svého nadšení - keře, který hoří, ale neshoří. (Alespoň zatím.) Tak prosme a usilujme i dál o to, abychom ani my nevyhořeli na popel.

samaritán