CHARITA                     ...tady a teď

Pomoc slovensko – českému zdravotnímu středisku ve Rwandě

Pomoc slovensko – českému zdravotnímu středisku ve Rwandě

Využili jsme cesty do Rwandy (srpen 2012), abychom středisku Health Post of St. Clementine Anuarite v Bigugu dovezli a předali finanční pomoc, určenou především na nákup léků a zdravotního materiálu nebo na transport nemocných a raněných do nemocnice. Část peněz vyčlenila Diecézní charita Č. Budějovice na tento účel z letošní Tříkrálové sbírky, část přidala českobudějovická farnost Suché Vrbné. Celkem tak bylo možné předat částku téměř 3 tis. US dolarů.

Rwanda je hornatá africká země těsně pod rovníkem. Rozloha je zhruba třetina naší republiky. Obyvatel má ale srovnatelně s námi – kolem 11 milionů. U nás jsme o Rwandě slyšeli především v souvislosti s napětím mezi Hutui a Tutsii a pak zvláště o genocidě v roce 1994, kdy zde bylo brutálně vyvražděno téměř milion Tutsiů (blíže např. film „Hotel Rwada“). Stopy genocidy jsou zde téměř na každém kroku.

Díky projektu bratislavské Vysoké školy zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty vzniklo zde v horách (2.300 m.n.m.) zdravotní centrum pro lidi ze širokého okolí. Podmínky jsou z našeho pohledu celkem primitivní – zdrojem vody jsou nádrže na dešťovou vodu, sluneční kolektory vyrábí elektřinu jen ve dne. V noci (a noc je zde po celý rok od šesti do šesti hodin) se musí s proudem úzkostlivě šetřit, případně pracovat (např. akutní porody nebo úrazy) při baterkách – čelovkách. Cesta do údolí (do města) trvá terénním vozem hodinu. V období sucha je neuvěřitelně prašná, v období dešťů je bahnitá a velice obtížně sjízdná.

Středisko Health Post of St. Clementine Anuarite v Bigugu funguje něco jako náš obvodní lékař. Český doktor Dominik Hes je zde dva roky a odjel sem hned po škole. Logistiku (finance, zásobování, transport nemocných) zajišťuje český dobrovolník Jiří Zelený (oba z Českých Budějovic). Dále zde pracují místní obyvatelé – zdravotní sestra (muž), lékárnice, pomocná síla a jedna dobrovolnice - psycholožka, která zde koná především sociální práci.

Středisko se snaží v této velice chudé oblasti pomoci lidem, aby se o sebe mohli lépe postarat. Nejchudším rodinám po přednáškách a besedách rozdávají slepice a králíky na chov a sledují, jak se o ně starají. Na pozemcích střediska společně s nimi pěstují brambory jak pro jejich přímou obživu, tak na prodej, aby si za výdělek mohli pořídit základní potřeby. Ve volných chvílích zde také vybudovali volejbalové hřiště, které na vrcholu kopce působí úsměvným dojmem, ale které si mládež z okolí velice oblíbila.

Kromě peněz jsme sem dopravili také deset párů francouzských holí, což velice ocení početní zranění právě z doby genocidy. Všem dárcům (jak přímým, tak prostřednictvím Tříkrálové sbírky) patří veliký dík.

Josef Hes